Cenné kovy na olympijských hrách

9. 2. 2026

Cenné kovy na olympijských hrách
Letošní zimní olympijské hry v Miláně a Cortině se do historie chtějí zapsat jako jedny z nejzelenějších. Zatímco sportovci bojují o medaile, v zákulisí probíhá snaha o maximální udržitelnost. Mezi hlavní hrdiny tohoto příběhu patří barevné kovy. Udržitelnost na zimní olympiádě 2026 není jen prázdným heslem. Barevné kovy dokazují, že je možné hostit obří akci s minimálním dopadem na alpskou přírodu.

Hliníkové slunce
Největším symbolem letošních her se stala kinetická konstrukce olympijského ohně pod milánským Obloukem míru Arco della Pace. Ačkoliv svými odlesky připomíná renesanční měď a zlato z doby Leonarda da Vinciho, srdce tohoto slunce tvoří letecký hliník. Italští designéři zvolili hliník pro jeho neuvěřitelnou lehkost a pevnost. Navíc je tento konkrétní prvek navržen tak, aby byl po skončení her kompletně rozebrán a materiál znovu použit. V Itálii tak oheň nehoří jen pro slávu, ale i pro budoucnost.

Udržitelnost na prvním místě
1. Měď
V horských oblastech Cortiny d’Ampezzo byly položeny stovky kilometrů speciálních datových a napájecích kabelů. Velká část této mědi pochází ze sekundárních zdrojů. Italský průmysl patří ke světové špičce v recyklaci měděných šrotů. Zpracování starých kabelů šetří až 85 % energie oproti těžbě nové rudy.
Měď zajišťuje stabilitu elektrické sítě i při extrémních mrazech, což je pro zimní hry v horách kritické. Po skončení her se tyto dočasné rozvody z hor opět stáhnou, sbalí a putují zpět k recyklaci nebo pro další využití.

2. Hliník
Stavět betonové tribuny uprostřed Dolomit by byl ekologický hřích. Proto Italové zvolili modulární hliníkové systémy. Jsou extrémně lehké pro dopravu, stačí méně jízd nákladních aut, ale zároveň mají nosnost, která bezpečně udrží tisíce fanoušků. Po závěrečném ceremoniálu se jednoduše rozeberou. Hliník netrpí korozí tak jako ocel, takže tyto moduly budou dalších 20 let sloužit na regionálních stadionech nebo při kulturních festivalech po celé Itálii.

3. Bronz a mosaz
Zatímco minulé olympiády byly plné jednorázových plastů, Milán a Cortina sázejí na kovy i v interiéru olympijských vesnic a ubytovacích kapacit. Na klikách, madlech a sanitárních detailech pomáhá mosaz udržovat hygienu tisíců sportovců bez nadměrného používání agresivní chemie. Italští architekti použili bronzové prvky pro vybavení veřejných prostor. Na rozdíl od plastu, který časem křehne a končí na skládce, je bronz symbolem trvanlivosti. I po desítkách let se dá přetavit na nové umělecké dílo nebo průmyslovou součástku, aniž by ztratil své unikátní vlastnosti.

Potřebujeme víc než udržitelnou Olympiádu
Udržitelnost začíná u každého z nás. Každý kus starého hliníkového profilu, měděné trubky nebo mosazného ventilu, který skončí ve výkupu namísto na skládce, šetří obrovské množství energie. Itálie nám ukazuje, že barevné kovy nejsou jen odpadem, ale cennou surovinou, která může zářit ve světovém měřítku.

Itálie letos hostí zimní olympijské hry již potřetí. Každá z těchto her odráží svou dobu. V roce 1956 v Cortině d’Ampezzo šlo o poválečný optimismus. Jednalo se o první olympiádu vysílanou v přímém televizním přenosu. Turín 2006 byl ve znamení průmyslového designu a modernizace severu Itálie. Tehdy se začalo o životním prostředí mluvit.
Milán a Cortina 2026 - Jedná se o vůbec první hry, které se konají ve dvou velkých centrech najednou. Je to olympiáda úspornosti. Namísto stavění megalomanských betonových hal se Italové rozhodli využít to, co už mají, a zbytek postavit jako dočasné, recyklovatelné konstrukce.
Alpy, které jsou domovem zimních sportů, se potýkají s dopady klimatických změn rychleji než jiná místa. Italové si uvědomili, že pokud chtějí lyžovat i za 50 let, musí jít příkladem. Letošní hry jsou jiné v tom, že 90 % sportovišť již existovalo nebo jsou pouze dočasná. Italové zavedli systém, kde každý kus kovu použitý v olympijské infrastruktuře má svůj digitální pas. Přesně se ví, odkud kov přišel a kam po hrách poputuje.

Leonardo da Vinci
Málokdo ví, že italská vášeň pro kov a mechaniku sahá až k Leonardu da Vincimu. Ten už v 15. století navrhoval stroje z bronzu a mědi. Dnešní italští designéři, kteří navrhli hliníkové slunce v Miláně, se k odkazu tohoto renesančního génia otevřeně hlásí. Chtěli ukázat, že moderní kovy jako letecký hliník, jsou stejně ušlechtilé jako bronz v rukou renesančních mistrů.

Barevné kovy, které kdysi sloužily jen jako nástroj průmyslu, jsou dnes pilířem udržitelnosti. Recyklace hliníku, mědi a mosazi není jen o penězích, je to italský vzkaz světu: Vážíme si toho, co už jsme jednou vytěžili.

Více o výkupu barevných kovů najdete v pravidelně aktualizovaném ceníku: https://vykup-jinocany.eu/cenik/barevne-kovy-a-kabely#menuKind

Zdroj: milanocortina2026.olympics.com, european-aluminium.eu, cs.wikipedia.org